Na patování máme speciální hůl, která se nazývá putter. Udává se, že 40 až 50 procent úderů na hřišti je právě zahráno putterem. Proto profesionálové a špičkoví amatéři se puttováním zabývají na svých trénincích nejvíce. Tito hráči se zabývají puttováním před, ale často také ještě po turnajovém kole. Trénink puttovaní pro děti jistě nebude tak zábavný jako trénink dlouhých ran, kdy míček létá do velkých vzdáleností, je ale potřeba jim vysvětlit důležitost, které puttování v zahraní dobrého výsledku má. Puttovaní je činnost, která není extra fyzicka náročná, proto děti mohou puttování trénovat velmi dobře. Technika puttování je relativně snadná, ale je potřeba aby mimo techniky úderu hráč také zvládal jiné důležité segmenty puttování, jaké jsou čtení greenu a zahrání míčku správným směrem vzhledem ke sklonu greenu. Důležité u puttování je také vybudovat cit (síla úderu) a odhadnutí dráhy puttu, což souvisí se čtením greenu.

Cvičení

1. Hráč si stoupne pohodlně, ale chodidla jsou rovnoměrně a postoj široký minimálně na šíři ramen, tak jako při puttování. Hráč chytne putter za horní konec gripu palcem a ukazováčkem, druhou rukou jej rozhoupe a nechá jej vykonávat kyvadlový pohyb. Hráč by měl během cvičení sledovat putter. Pohyby putteru by měly být rytmické a rovnoměrné do obou stran.

2. Toto cvičení provádí hráč bez hole. Hráč zaujme puttovací postoj. Ruce dá dlaněmi k sobě, to vytvoří pomyslný trojúhelník, který tvoří ramena a ruce hráče. Hráč pomocí ramen nechá kývat pomyslný trojúhelník vpravo a vlevo. Je důležité, aby hráč vnímal, jak ruce před hráčem švihají, aniž by zapojoval zápěstí. Toto cvičení je vhodné i poté, co si hráč vezme putter. S putterem je stále potřeba dávat pozor, aby hráč měl pevné zápěstí a pohyb vycházel z ramen.

3. Hráč si položí čtyři popřípadě osm míčků rovnoměrně po kružnici, přičemž poloměr kružnice a počet míčků libovolně volíme podle dovedností hráče. Ale je dobré začít z bližší vzdálenosti a poté co se podaří hráči proměnit všechny čtyři popřípadě osm puttů za sebou, tak zvětšíme poloměr kružnice.

4. Ideálně vybereme rovný povrch na cvičném greenu, přibližně dva metry od jamky položíme rovnoběžně dvě hole, tak aby držadla holí směřovala směrem k jamce a hlavy holí od sebe. Vzdálenost holí by měla být přibližně o dva centimetry větší na každé straně od hlavy putteru. Představme si, že na středu mezi holemi je přímka. K této přímce položí hráč kolmo střed hlavy putteru a provede kyvadlový pohyb. Při cvičení nesmí hlava putteru opustit prostor mezi holemi. Hráč by měl po prošvihnutí, vždy na krátkou dobu zastavit se svým putterem v konečné poloze. Toto cvičení můžeme provádět i s míčkem.

5. Ideálně vybereme rovný povrch na cvičném greenu, přibližně dva metry od jamky položíme rovnoběžně dvě tyčky (popřípadě dvě hole, tak aby držadla holí směřovala směrem k jamce a hlavy holí od sebe). Vzdálenost holí by měla být přibližně o dva centimetry větší na každé straně od hlavy putteru. Představme si, že na středu mezi holemi je přímka, na které leží míček. K této přímce položí hráč kolmo střed hlavy putteru a zahraje putt. Při cvičení nesmí hlava putteru opustit prostor mezi tyčkami/holemi. Hráč by měl po prošvihnutí, vždy na krátkou dobu zastavit se svým putterem v konečné poloze.

6. Položíme dva míčky přesně vedle sebe, mohou se i vzájemně dotýkat. Hráč se pokusí odehrát oba míčky současně. Pokud hráč zasáhl míčky ve stejný okamžik, tak by se měly začít pohybovat ve stejný okamžik a měly by se dokutálet přibližně stejně daleko. Pokud hráčova hlava putteru není kolmo ke směru puttu, tak jeden míček vystartuje dříve než ten druhý a dokutálí se dál. Cvičení hráč provádí nejdříve s menším kyvadlovým pohybem a postupně zvětšuje pohyb.

7. Hráč založí svůj putter za míček, poté vezme ještě dva míčky a umístí je přibližně o jeden centimetr dál na každé straně od hlavy putteru. Poté zahraje putt prostředním míčkem. Při cvičení se hráč nesmí dotkout putterem míčků na straně. Podle výkonnosti hráče, měníme vzdálenost krajních míčků. Hráč se nedříve snaží odehrát míček bez dotknutí okolních dvou, když už to zvládá, může zkoušet zahrát prostřední míček do jamky.

8. Na cvičném greenu najdeme dvě jamky, přesně mezi jamkami vyznačíme střed. Za obě jamky ve vzdálenosti jednoho metru položíme tyčku. Hrají proti sobě dva hráči, každý hráč má jednu jamku. Po pěti minutách si vymění strany, aby hráč hrál na druhou jamku. Hru začíná puttem jeden hráč po rozlosování od své jamky. Hráč získává jeden bod, pokud trefí jamku, zůstane-li ve výseči mezi jamkou a tyčkou neděje se nic, nechá-li putt krátký nebo moc dlouhý, že se putt dotkne tyčky, tak protihráč muže hrát z vyznačené půlky. Cílem hry je získat víc bodů než soupeř.

9. Od libovolné jamky na cvičném putting greenu vyznačíme pomocí týčka ve vzdálenosti 5, 10 a 15 metrů místa odkud budou hráči puttovat na danou jamku. Poté vyznačíme pomocí označovátek půlkružnici, která bude za jamkou a její poloměr se rovná přibližně délce putteru. Pokud hráč zahraje přímo do jamky, tak získává dva body. Pokud hráč trefí půlkružnici, tak získává jeden bod. Pokud mu míček přejede až za vyznačené půlkruhové území za jamkou, tak nezískává žádný bod. Pokud hráč zahraje krátký putt, který nedojede ani na úroveň jamky, ztrácí jeden bod.

10. Toto cvičení je zaměřené na správné provedení techniky puttu, čtení greenu a odhad vzdálenosti. Na putting greenu určíme pět jamek, do kterých postupně hráči zahrávají své putty. Vždy jsou předem určená místa, odkud na danou jamku hrají. Cílem je, aby hráč, zahrál na co nejméně puttů do všech předem určených jamek.